Vzpomínka - Bohuslav Reynek
15. 2. 2008
Sníh padal, plachým k pokoji
a mocným k pokoře.
Slétli se vrabci do chvojí
a chrastí na dvoře.
Drobounké vtiskli šlépěje,
když na sníh sedali -
sníh, oblak naděje
na mrazu úskalí.
To bylo v sněhu mnoho hvězd
a lidská stopa jadiná.
Zářily květy ptačích cest,
zmizela dědina.
Jediná stopa dítěte
jak větev povadlá
vtiskla se v běli zakleté,
v tání se propadla.
Bohuslav Reynek
(Anna neubauerová, 25. 1. 2023 18:49)